Leontina Pasková zvítězila se svým projektem v kategorii Recyklovaný stavební materiál. Pro první ročník Reborn Design vytvořila koupelnovou sadu Rebelo složenou z tvarovaných dlaždic a umyvadla. Na její výrobu použila směs recyklovaného betonu a krystalů barevného skla.

Porota ocenila nejen kompletně obsáhlý technologický postup výroby, ale i ekonomickou životaschopnost a tržní potenciál. V rozhovoru si můžete přečíst, jak Leontina vzpomíná na celý průběh soutěže, a co pro ni znamená udržitelný ekodesign.

Leontino, proč jsi se do výzvy přihlásila?

O výzvě jsem se dozvěděla skrz školní zadání. Při výběru ateliéru se vždy zaměřuji na to, aby mě zadání bavilo, abych se vždy naučila něco nového, a aby moje práce měla přesah do praxe. Soutěže jsou pro studenty designu často jediná možnost, jak o sobě dát vědět a získat větší možnost dostat svůj návrh na trh.

Řekneš čtenářům, proč sis vybrala zrovna stavební materiál?

Byla to taková shoda okolností. Nechávala jsem si všechny možnosti otevřené a hledala materiál, který by se nejlépe hodil k produktu, který chci vytvořit. Jedna z podmínek soutěže byla, aby produkt měl dobrý ekonomický potenciál. Zvolila jsem si proto za cíl přijít s praktickým produktem do interiéru, konkrétně s obkladem a umyvadlem do koupelny, který by sloužil jako esteticky zajímavá, a přesto levná varianta současných produktů. Napsala jsem proto Eliasovi Karráa z Lavaris, který mi doporučil recyklovaný beton. Ten jsem pak smíchala se sklem od Preciosy místo kameniva.

Co bylo nejtěžší na práci s vybraným materiálem a jaký atribut bys vyzdvihla?

Nejtěžší byl samotný ten beton. Dost nepohodlně se převáží, když jedete vlakem 😀. Dobrou vlastností betonu je to, že se nemusí vypalovat, tak jako keramika. Tudíž nehrozí, že by se tvar nějak změnil nebo úplně zničil během přežahu. A díky tomu se zvyšuje efektivita, snižuje se zmetkovitost, a s tím i dopad na životní prostředí. Mohla jsem si vyhrát i s netradičními rohovými a koutovými dlaždicemi, které vytvářejí kulaté rohy v interiéru, snadno čistí a nezadržuje se v nich plíseň.

A proč tě napadlo zrovna umyvadlo? Jak vznikl tento nápad?

Chtěla jsem něco praktického, protože o tom by měl design být. Vytvářet hezké ale nepotřebné věci s nálepkou “recyklované” je greenwashing. Mě primárně napadlo vyrobit pouze dlaždice, ale protože jsem trochu maximalista, tak mi to přišlo málo. A tak jsem se rozhodla, že navrhnu celou sadu dlaždic i umyvadla, tak aby spolu pěkně tvarově ladily a lidé si tak mohli hezky sladit celý interiér koupelny. Zároveň jsem měla na paměti to, že recyklovaný beton už není tak pevný jako primární beton. Proto ho nelze využít ve velkém poměru na namáhané konstrukční prvky. Umyvadlo i dlaždice jsou proto ideální.

Podmínkou navržených produktů je využití minimálně 95% recyklovaného materiálu, atraktivita pro spotřebitele a ekonomická udržitelnost. Jak si se k tomu postavila ty?

Byla jsem nadšená! Tahle trojkombinace dává totiž dohromady obrovský smysl. Udržitelné výrobky nikdy nemůžou prorazit na trhu bez toho, aniž by nebyly pro uživatele alespoň stejně atraktivní, jako ty neudržitelné. A pokud o ně zákazníci nemají zájem, firmám se nevyplatí je produkovat. Na školách se na tu ekonomickou stránku často neklade důraz, přestože to je tak zásadní parametr. Jsem moc ráda, že jsem mohla díky Reborn Designu vlastně poprvé zabývat blíže i ekonomickou stránkou svého návrhu a dotáhnout ho tak do větší ucelenosti.

Jak obtížné je dotáhnout projekt od zadání, výkresu až po konečnou realizaci?

Každé zadání a každá taková výzva s sebou nese hromadu překážek, které se objevují postupně a člověk nesmí přestat hledat cestu kudy dál. Případně když zjistí, že to nikam nevede, tak nad tím nesmí dlouho netruchlit a vzít to odjinud. Při samotné realizaci se pak vždycky objeví spousta problémů, se kterými člověk nepočítal, a to je pak sranda i trochu stres. Ale všechno to jsou užitečné zkušenosti.

A co mentoři? Kdo a jak ti pomáhal?

Všichni! V Lavarisu je opravdu skvělý tým a všichni včetně obou šéfů firmy mi ochotně pomáhali s výrobou. Dokonce pro mě kluci zprovoznili vodní brusku na vyleštění povrchu. To bylo úplně neskutečné! Zároveň jsem měla možnost konzultovat i ekonomický potenciál svého návrhu s paní Michalou Peškovou, což pro mě byla úplně skvělá zkušenost. (Mimochodem, Leontina bude sama mentorkou v ročníku 2023!)

Propojení s firmami připravuje studenty na praxi. Získala jsi praxi i ty? Kde?

Myslím si, že pokud student designu vytváří produkt, který má šanci se reálně dostat na trh, tak bude pracovat mnohem svědomitěji, než kdyby věděl, že to zase skončí v šuplíku. Získat vhled do toho, co jsou aktuální témata a problémy v reálném světě a mít možnost se podílet na jejich řešení, je dle mého názoru pro většinu studentů velmi motivující. Kvůli čemu jinému bychom studovali? Já jsem z toho upřímně byla tak nadšená, že jsem se sama zeptala, jestli by mě v Lavarisu vzali na stáž. A vzali mě.

Proč je pro tebe důležité přemýšlet o udržitelném ekodesignu?

Na začátek bych ráda zmínila, že udržitelnost či cirkulární ekonomika jsou ideály. Nejde jednoduše říct, co udržitelné je a co není. Je to o porovnávání, co je více udržitelné a co méně. Ecodesign nám pomáhá vytvářet produkty, které mají mnohem větší potenciál být udržitelnější. Nejde o pouhé materiálové složení, ale o celý život produktu – šetří více energie, porouchané části se dají demontovat a vyměnit, místo toho, aby se celá věc vyhodila, těžba surovin, export i likvidace jsou šetrnější atd. A stejně tak, jak pečlivě se lidé starají o svůj dům, o svůj vzhled, o svou rodinu, tak stejným způsobem by se měli starat i o svou planetu. Je to sice náročnější než se o nic nestarat, ale myslím si, že takové smýšlení by mělo být samozřejmostí.

Co bys poradila studentům v letošním ročníku?

Ať jsou kreativní, ať pracují s materiály ve výzvách neotřelým způsobem, ale ať to dává smysl a nevymýšlí kraviny a pouhý greenwashing. Své návrhy by také neměli posuzovat jen okem umělce, ale i okem potenciálního zákazníka. Když na tohle všechno budou myslet, tak by se pak hlavně neměli bát to obhájit hrdě a s úsměvem. 🙂

Vítězný design vznikl v ateliéru Fišer-Nezpěváková / FA ČVUT

Publikováno 1.3.2023