Vítězství mi dodalo sebevědomí

Kristian Rudenko, student FA ČVUT, si odnesl z loňské výzvy Reborn Design vítěznou cenu v kategorii Recyklovaný pryž/Druhý život pneumatik. Cenu získal za svůj projekt Collapsar, který lze využít jako botník, šatník, spíš, ale i jako sklad nářadí.

Porota ocenila u projektu Collapsar nejen multifunkčnost, modularitu, ale také možnost kombinovat více recyklovaných materiálů. S Kristianem jsme si popovídali o tom, co ho vedlo se do výzvy přihlásit, co ho inspirovalo k projektu Collapsar a jaký měla soutěž dopad na jeho další práci.

Účastnil ses soutěže v minulém roce, a i letos se hlásíš. Co tě vedlo se do výzvy Reborn Design opět přihlásit?

Mým zájmem je zkoumání nových a neobvyklých materiálů a hledání efektivních řešení pro jejich využití.

Řekneš čtenářům, proč sis vybral v minulé výzvě zrovna recyklovaný pryž a jak se s ní pracovalo?

Pryž byla pro mě fascinující, protože jsem se dosud soustředil převážně na tvrdé materiály a hledal jsem nové výzvy. Kromě toho jsem si uvědomil, že se mi práce s pryží hodí pro realizaci mého konkrétního konceptu.

 

Předcházela minulé soutěži nějaká speciální příprava?

Vlastně ne. Nápad na koncepci Collapsaru už existoval, a tak jsem se zaměřil na to, abych ho dokončil a uvedl do praxe.

 

Co tě inspirovalo k vytvoření tvého projektu Collapsar? Jak tě napadl flexibilní úložný prostor? A čím si myslíš, že se tvůj výrobek odlišoval od těch ostatních?

S manželkou jsme chtěli rozjet business se sušenými květinami, ale nevěděli jsme, kde budeme skladovat veškerý materiál. Tradiční policové skříně byly nepraktické a krabice nevypadaly dobře. Jednoho dne jsem dostal nápad, jak vytvořit měkké police pro uložení květin. Vytvořil jsem dokonce papírový model. Ačkoliv jsme nakonec s podnikáním nepokračovali, nápad na měkké police zůstal v hlavě. Když jsem se dozvěděl o soutěži, viděl jsem to jako příležitost, jak nápad realizovat.

 

Jaké problémy můžou nastat při takové práci s daným materiálem?

Jednou nevýhodou recyklované pryže je zápach. Ten ale po nějaké době vyprchá a nedělá problém. Ze začátku jsem si taky myslel že taková guma bude křehčí nebo se bude snáz trhat, ale opak byl pravdou. Jde o velmi houževnatý a stálý materiál. Takže vlastně za mě pryž není vůbec problematická.

 

Jaký měla výhra dopad na tvoji další práci a co pro tebe také ocenění znamená? Měl si po soutěži nové projekty, na kterých jsi mohl pracovat?

Ano, po skončení soutěže jsem měl příležitost pracovat s dalšími materiály, jako například s karbonem. V současné době se snažím najít způsob, jak vyrobit kvalitní řadu Collapsarů, aby se jednalo o finální produkt. Plánuji ho vystavovat a hledat potenciální zájemce a obchodní partnery. Vítězství v soutěži mi dodalo sebevědomí jako designerovi a tlačí mě to dál k úspěšným projektům.

 

Podmínkou navržených produktů je využití minimálně 95 % recyklovaného materiálu, atraktivita pro spotřebitele a ekonomická udržitelnost. Mohli jsme slyšet názor od Leontiny Paskové, jak si se k tomuto postavil ty?

Jsem pevně přesvědčen, že jako designéři máme velkou odpovědnost za udržitelnost a musíme se tomu tak postavit. Je to nejen otázka etiky, ale také ekonomiky – musí to být produkt, který bude chtít někdo vyrobit, a nakonec i někdo koupit. Když jde o materiály, preferuji používání čistých a přiznaných materiálů a snažím se je co nejvíce využít. Není důvod zakrývat krásu a vlastnosti materiálů, které máme k dispozici.

 

Na jakou část výzvy rád vzpomínáš?

Kromě samotného návrhu mě strašně bavila i výroba v Lavarisu, kde jsem měl štěstí, že mi kluci s výrobou od části pomohli. Bylo to úžasné vidět, jak se nápad proměňuje v reálný výrobek a jak se potvrzují teorie toho, jak bude výrobek fungovat.

 

Proč je pro tebe důležité přemýšlet o udržitelném ekodesignu?

Časy, kdy jsme si mohli dovolit bezúdržně využívat zdroje naší planety jsou pryč. Narážíme jak na ekologické problémy, tak i ekonomické. Věřím, že poměrně brzy najdeme nové zdroje energie, které nás posunou o velký krok dál a dokážeme obrátit napáchané škody, abychom se mohli vrátit k pokroku a rostoucí životní úrovni. Nicméně, do té doby musíme být trpěliví a pečlivě zacházet s tím, co máme k dispozici. Je to naše zodpovědnost uchovat to, co jsme zdědili a nenechat to upadnout v zapomnění i pro budoucí generace.

 

Co bys vzkázal účastníkům v letošním ročníku soutěže?

Přeji všem účastníkům tohoto ročníku mnoho úspěchů a pevného odhodlání přinést nové, pokroky a udržitelné nápady do světa. Věřím, že tento ročník bude plný konkurence a že se navzájem budeme inspirativně podporovat. Nezapomínejme však ani na to, aby náš výzkum a vývoj byl zábavný a příjemný, ať se při tomto procesu bavíme a těšíme se na výsledky.

 

Previous
Previous

Ekodesign je pre mňa etický postoj

Next
Next

Inovativní řešení pro udržitelnou budoucnost